Vazelína neboli petrolatum v dermokosmetice

Jen málokterá složka dermo/kosmetických produktů vyvolává tolik sporů a dělí národ na dvě skupiny, jako právě vazelína. Jedni ji považují za šikovný nástroj pro suchou péči, jiní v ní spatřují nebezpečí. Pojďme si teď spolu vyvrátit pár obecných mýtů a uvést na pravou míru, jak to s tou vazelínou vlastně je 🙂

Původ vazelíny

Ačkoliv se to nezdá, vazelína je ve své podstatě přírodní produkt. Mnohým teď možná z úst uniklo ono časté “ale vždyť je to z ropy!”. A máte pravdu! Ropa je ale tzv. neživá přírodnina, stejně jako třeba v poslední době oblíbené minerály. Vzniká rozkladem organické hmoty (velkého množství živočišných a rostlinných organismů). Vazelína je pak vedlejším produktem těžby ropy, usazenina, která při těžbě vzniká. Samozřejmě se ale nedá používat v surové podobě.

Co je vazelína a je opravdu nebezpečná?

Vazelína je polotuhá směs uhlovodíků a jako surová není příliš vhodná pro ošetření pokožky. Rozdíl mezi bílou (vaselinum album) a žlutou vazelínou (vaselinum flavum) je v obsahu usazenin, které při rafinování ve hmotě zůstávají. Do dermokosmetických přípravků se přidává tzv. čištěná bílá vazelína, která prošla dalším procesem čištění a bělení a je oproti žluté zbavena veškerých možných závadných usazenin. Tyto usazeniny, nazývané PAHs, jsou karcinogenní látky, které mohou způsobovat rakovinu nebo ohrozit plod v těle matky. ALE! V dermokosmetice se může používat pouze vysoce rafinovaná bílá vazelína, která musí splňovat normy pro omezení přítomnosti těchto usazenin a je znám její původ. To samé platí pro lékařskou (lékopisnou) vazelínu. Takto čištěná vazelína není karcinogenní!

Použití vazelíny a její benefity

Vazelína je bez zápachu a chuti, hypoalergenní a nerozpustná ve vodě. Je perfektní pro ošetření suché, hrubé a namáhané pokožky. Na pokožce vytváří nepropustný film, který neproniká do pokožky. Díky těmto vlastnostem je vazelína tzv. okluzivum, což znamená, že brání odpařování vody z pokožky. Ideální použití je tedy na vlhkou pokožku. Při použití na poškozenou pokožku vytváří film, který zamezuje vzniknutí nežádoucích organismů. Je často používaná při alergii na nikl, kdy účinně brání proniknutí niklu do pokožky a eliminuje se tím možný rozvoj alergické reakce. Vazelína nemá léčebné účinky, ale vzhledem ke svým vlastnostem zabraňuje vysychání pokožky, chrání ji před znečištěním a tím urychluje hojení. Chovatelé psů mohou vazelínu ocenit v zimě i jako ochrannou péči pro tlapky psích miláčků před působením posypové soli.

S ohledem na to, že se do pleti nevstřebává a zanechává na pokožce mastný film, používá se zpravidla pouze lokálně (rty, ruce, poranění, suchá místa), určitě ale její použití na obličej můžu doporučit především na zimu, kdy pleť perfektně chrání před mrazem. Je možné jí také použít na ochranu citlivých konečků vlasů nebo na ochranu pokožky v plenkové oblasti. Nanesete-li parfém na pokožku ošetřenou vazelínou, vydrží déle vonět. Možná vás to překvapí, ale vazelína není komedogenní a její hodnota komedogenity je uváděna 0-1 z 5. Z kůže i vlasů se dá beze zbytku odstranit.

Vazelína má i svá negativa

Vzhledem k filmu, který vazelína na pokožce zanechává, brání přirozenému samočištění pokožky a není proto vhodná pro mastnou a aknózní pleť. Brání také vstřebávání vzdušné vlhkosti pokožkou, při dlouhodobém použití na suchou pokožku může tedy kůži naopak vysušovat a tím také urychlit stárnutí pokožky.

Kde se můžete s vazelínou setkat

Vazelínu najdete jako přísadu v mnoha dermokosmetických přípravcích, kde zajišťuje hydrataci, hebký a hladký vzhled pokožky a funguje také jako změkčovadlo jinak hutných nebo špatně roztíratelných složek. Ve složení ji najdete pod názvem petrolatum. Je velmi často používaná jako nosič přírodních výtažků ve formě bylinných mastí, např. měsíčkové nebo konopné masti. Ve farmacii tvoří potom základ většiny léčebných mastí.